V Portu a okolí máte šanci ochutnat opravdu skvělou kuchyni a zažít hezké věci. Nebo taky ne. Záleží, jestli se necháte nachytat tipy z průvodců. 😊
Červen říká, že město ještě není plné, bary a restaurace se ale tváří jinak. Sleduju příchozí dvojici. Standardní postup – než vejdou dovnitř, vytáhnou telefon a gůglí hodnocení. Navzájem si ukážou výsledek a rozhodnou, jestli ano nebo ne. Když ano, objednají si podle doporučení z netu a před ochutnáním vyfotí sebe i talíř.
Francesinha, všemi průvodci vzývaná portugalské pochoutka, je za mě past na turisty. "Classic junk food", jak ji nazval jeden místní. Jestli máte potřebu udělat si čárku, prosím. Jsou tu ale lepší věci na ochutnání.
Ideální je skamarádit se s někým místním. Pro nás byla výhrou prodavačka second handu (doporučuju!). Dala nám tip na restauraci Santo Antonio. Takový ten podnik, co ho minete bez všimnutí, přitom potřebujete rezervaci, abyste si večer sedli. Ochutnejte Baklahau (tresku), nasolenou a sušenou rybu z Norska. Nebo cokoliv z moře, nespletete se.
Největší gastro výzvou pro nás byli kameňáci. Vyskládaní v míse vypadali jako zutrhané nožky želv. Jestli se nebojíte, ochutnejte alespoň jeden kousek. Nechte si ukázat, jak se dostat k masu uvnitř. Zažijete čistou chuť moře.
Krásný zážitek je rybí tržnice u stanice metra Mercado (B modrá). Vejdete, vyberete rybu (náhončí zdejších restaurací se postarají, abyste vybrali správně), sednete, počkáte na úpravu a jíte. Ve dvou nás tahle dobrota (s předkrmem, zeleninou a vínem) vyšla na 55 euro, ale stála za to.
Příjemným překvapením byl bar Tolo, nedaleko pláže Praia do Carneiro. Menu (polévka, jídlo, víno, káva, dezert) jsme pořídili za 11 euro/os.
Ženy, jestli chcete originální kousky do šatníku, zajděte k madam do second handu Extra Closet.
Desejo-lhe bom apetite e boa sorte!